Středa 27.9.2017
Hledá se Nemo
Předchozí den jsme domluvili další šnorchovací výlet, tentokrát trochu dál od Kecilu a Besaru. Mělo to být u vzdálenějšího neobydleného ostrůvku Rawa. Odjezd byl v 10 ráno z mola před chatkami, takže jsme se mohli v klidu vyspat. Dali jsme si sraz v 9 u Jíti a Honzy, abychom mohli zneužít jejich varnou konvici – takže snídaně opět nudle a kafe 3v1. V 10 na nás u mola čekal člun, ale tentokrát už jsme nejeli sami. Ještě s námi jela rodinka s asi 10 letou dcerou a jedna starší paní. Vyrazili jsme směrem na volné moře a jeli asi 20 minut, než se před námi objevil malý ostrůvek Rawa. Bohužel, na dnešek si asi výlet domluvilo dost lidí, protože před ostrovem bylo zakotveno asi 10 dalších člunů. Kapitán nás upozornil, že tady kolem ostrova můžeme vidět „Napoleon fish“, což jsou velké ryby s divným tvarem hlavy, takže vypadají jako Napoleon v klobouku (pozn. - jednalo se o Pyskouna vlnkovaného). Naskákali jsme do vody a plavali kolem pláže. Po chvíli plavání směrem od ostrova jsme narazili asi na dvě nebo tři. Byly opravdu velké, něco kolem metru na délku a celkem vtipně vysoké. Vypadaly jako taková malá mořská hranatá dodávka. Voda kolem ostrova byla celkem mělká, místy byl celkem problém plavat nad korály, protože dosahovaly až k hladině. Já na to doplatil, protože mě vlny zanesly nad jeden takový korál a já si o něj odřel nohu. Nic hrozného, ale lákat žraloky jsem v úmyslu určitě neměl 😀. Po půl hodince jsme ostrov objeli ještě z druhé strany. Tam to vypadalo dost podobně, nic zajímavějšího jsme tam neviděli. Další zastávka byl druhý malý ostrůvek nedaleko, který se jmenoval Burung Kecil (v překladu „malý pták“). Tady se podmořské dno dost změnilo, bylo barevnější a hlavně plné sasanek. Po bližším prozkoumání se ukázaly ryby, které se v nich schovávaly. Konečně jsme našli Nema! Bylo jich tu plno, v každé sasance tak dva, tři, někdy i čtyři. Navzdory své velikosti jsou dost stateční. Jakmile se k nim potopíte, tak dělají výpady proti vám, aby vás odehnali. Mě soustavě útočili na kameru, když jsem se snažil fotit. Do vody s námi skočil i kapitán z lodi a plaval s námi. Potápěl se až na dno a ukazoval nám prstem, kde je co zajímavého. Jíťa ho dokonce natočila, jak s napíchnutou rybou na klacku láká ze skrýše velkou murénu. Bylo vidět, že celý život strávil na ostrově a na moři. Plaval jako ryba a pod hladinou vydržel neuvěřitelně dlouho. Každopádně to bylo super, protože nás upozornil na věci, kterých bychom si asi ani nevšimli. Dál jsme pak plavali sami, až už to začalo být trochu nebezpečné. Dál od mělčiny začínaly být už docela vlny a my se báli, abychom se nerozplácli o útesy u ostrova. Raději jsme to otočili a plavali zpátky k lodi. Poslední zastávkou dne byl Lighthouse. Zastávka byla zajímavá tím, že není u žádné pevniny. Maják stojí na betonových pilířích na moři, hloubka cca 10 – 15 metrů a celkem slušné vlny. Docela rozdíl oproti dosavadnímu šnorchlování kolem ostrovů, kde byla hloubka tak maximálně 5 metrů. Pořád mi v hlavě zněl ten hudební podkres z Čelistí a čekal jsem, odkud se vynoří žralok. Kromě toho to bylo ale super, plavala tam hejna ryb. Po návratu do člunu nás překvapila ta starší paní, co jela s námi. Slyšela nás se bavit a česky se nás zeptala, odkud jsme 😀. Sama je prý z Brna, ale už dlouho žije v USA. Je zajímavé, že i když jsme strašně malá země, tak máme stopu opravdu po celém světě... Vrátili jsme se kolem jedné, poděkovali kapitánovi a šli si dát sprchu. Anička si včera spálila zadek, tak si dnes pro jistotu vzala i kraťasy, aby to nebylo horší. Fungovalo to – zadek si nespálila, zato si spálila stehna tam, kde končily kraťasy 😀. Nezdá se to, ale celé dopoledne šnorchlování dokáže člověka opravdu unavit. Svorně jsme všichni usnuli a dali si šlofíka do 17:00. Potom proběhl kávový dýchánek se sušenkami a šlo se na večeři. Volili jsme pořád stejnou restauraci, hlavně kvůli ceně. Když říkám restauraci, tak myslím plastové stoly a židle venku na písku, což je paráda. Jedli jsme u zapadajícího slunce, které se zrcadlilo v moři, hotová romantika. Den byl završen opět kartami a rumem. Jelikož alkohol je víceméně všude v Asii drahý, tak jsme koupili jen třetinku. Hrálo se prší a pít mohli jen první dva, co vyhráli kolo. Byli jsme dost unavení a spát jsme šli dost brzo, asi v deset.
Čtvrtek 28.9.2017
Relax
Na dnešek nebyl domluven žádný plán a upřímně řečeno, nějak jsme si všichni chtěli trochu odpočinout. Jíťa s Honzou jsou po těch měsících na cestovatelské vlně zvyklí, ale pro nás to bylo hrozně unavující. Zvlášť po těch předchozích hektických dnech plných přesunů, plánování a podobně. Předtím jsme trávili maximálně jednu/dvě noci na jednom místě a tak pro nás byla změna být víc dní na jednom místě. Navíc na ostrovech plyne čas tak nějak pomaleji, všechno je v klidu, je tam ticho, žádná auta... na odpočinek ideál. Jíťa s Aničkou si šli půjčit šnorchly a ještě prozkoumaly vodu kolem naší pláže. Viděli znovu želvy a dokonce i medůzy – naštěstí včas uprchly 😀. My s Honzou jsme se váleli každý ve své chatce a odpočívali. Já si pustil na mobilu Top Gear, zkouknul dva speciály a čekal na Aničku. Další den jsme plánovali odjet, a tak se musela domluvit přeprava zpátky na pevninu. Večeři jsme si dali v naší oblíbené restauraci a opět koupili třetinku rumu. Tradičně se hrálo prší podle pravidla, že první dva pijí, třetí si dá brambůrek a čtvrtý míchá karty. Hra se nám rozjela a my šli dokoupit ještě jednu třetinku. Zkrátka, produktivní den.