Srí Lanka - díl pátý

Čtvrtek 8.9.2016

Horton Plains

Rebelsky jsme se vykašlali na všechny rady, podle kterých se MUSÍ na Horton Plains vyrazit NEJPOZDĚJI v 5:00 ráno a ležérně jsme dorazili na autobusové nádraží asi v 9. Bus do zadnice světa Pattipola se zde nacházel kupodivu jenom jeden a ještě k tomu naprosto prázdný - dokonce i bez řidiče a nahaněče. To nás trochu znervóznilo, ale přesto jsme se usadili uvnitř. Byl to asi nejstarší a nejhůře vypadající autobus, který jsme zatím viděli. Budíky na přístrojovce buď chyběly úplně, nebo byly rozbité, ze sedačky lezly dráty a řadící páka byl metrový kus ohnuté trubky. Nicméně už jsme zde viděli hodně, tudíž nás to nerozhodilo. Asi po 5 minutách nakouknul dovnitř pán (řidič) a lámaně oznámil, že pojedeme asi za 20 minut. Po 20 minutách nakouknul znova, zjistil, že přibyli pouze další dva cestující a tak oznámil, že pojedeme za dalších 30 minut. To už nás docela naštvalo. Aspoň, že do autobusů každých 5 minut vleze nějaký prodavač s jídlem nebo pitím, takže jsme netrpěli žízní. Po půl hodině řidič opravdu nastartoval a jelo se. V autobuse jelo asi 8 lidí - už jsme nikdy takhle prázdným autobusem nejeli. Po chvilce jízdy na hlavní silnici jsme odbočili na tak úzkou cestu, kam bych se bál i s osobákem. Nicméně pan řidič prokázal, že zdání klame. I s tak bídným kusem šrotu prokazoval opravdu mistrovské dovednosti na extrémně úzké silnici, jak při kroužení serpentýnami, tak při občasném vyhýbání autům a náklaďákům (!). Oslnil mě tak, že jsem mu při vystupování šel složit poklonu za jeho dovednosti a požádal jsem ho o společnou fotku. Byl zaskočen, ale evidentně potěšen.

Když jsme dorazili do Pattipoly, shledali jsme, že je to opravdu díra. Vystoupili jsme u malého obchůdku, kde byl zaparkovaný Tuk-Tuk. Majitel obchodu byl zároveň taxikář, takže jsme se dohodli, že nás hodí do Horton Plains i zpět za nějakých 800 - 900 LKR. Bylo to asi 10km, takže cena víc, než slušná. Drkotali jsme se celkem dlouho, pořád do kopce (+ čekání u opravovaného mostu, kam si dělňasové zaparkovali náklaďák a bylo jim fuk, že tam nejde projet) a když jsme konečně dorazili k hranici parku, zaplatili jsme vstupné za nás i za našeho řidiče. Dohromady skoro 6000 LKR (za řidiče nebylo skoro nic, asi 60 LKR). V tu chvíli nám došlo, jaké jsme měli obrovské štěstí. Nejenže jsme v Pattipole chytili pravděpodobně jediný Tuk-Tuk, který se tam nachází, ale navíc jsme díky tomu mohli vstoupit do parku. Oni vás tam totiž samotné bez místního "průvodce" nepustí! A navíc musíte tam i zpátky stejným vozidlem (zapisují si SPZ), takže náš tuk-tuk na nás musel čekat. No, štěstí občas sedne i na vola, jak se říká :).

Kousek za vstupem jsme viděli stádečko sambarů (něco jako jelen) a jeden nám strčil hlavu až skoro do tuk-tuku. Po chvilce jsme dorazili do visitor center, koupili brožurku s mapou (35LKR) a vyrazili na okruh.

Národní park Hortonské pláně tvoří v podstatě zvlněnou plošinu v nadmořské výšce cca 2000 metrů. Jsou tu k vidění jak husté lesy, tak pusté pláně (občas připomínající Skotskou vysočinu) a jezera. My si vybrali okruh, který zahrnoval:

1. Little World's End (Malý konec světa) - menší bráška další zastávky. Sráz vysoký několik set metrů s nádhernou vyhlídkou

2. World's End (Konec světa) - toto místo dělá čest svému jménu. Je to místo, kde končí plošina Hortnových plání a zničeho nic se propadá o 900 metrů níže, což vytváří dechberoucí výhled. Za dobrého počasí je vidět až na pobřeží - to můžeme potvrdit.

3. Mist forest (mlžný les) - les jsme prošli, mlha nebyla :)

4. Baker's falls (Bakerovy vodopády) - nepřešli jsme je pouze díky radě od místních. Odbočka je bídně značená, takže pozor. Ale stojí to za to, vodopády jsou nádherné a dá se pod nimi i vykoupat.

Celý okruh má asi 9 kilometrů, pořád se stoupá a klesá. Dá se v pohodě zvládnout za 3 hodiny. Asi jsme měli dost štěstí i na počasí, protože jsme do parku dorazili někdy kolem 11 - 12 hodiny a bylo nádherné slunečné počasí. Všude píšou, že kolem 9 - 10 hodiny zahalí pláně neprostupná mlha...Navíc byl park téměř prázdný (protože všichni jezdí strašně brzo ráno, jak praví průvodce).

Tuk-tuk na nás trpělivě čekal, takže jsme nasedli a jelo se zpět do Pattipoly. Pan řidič si řekl 800LKR, ale dali jsme mu 1000 LKR. Jednak to bylo opravdu daleko a jednak ta cesta byla docela hardcore. Navíc byl opravdu slušný a nesnažil se nás oškubat, jako ostatní tuk-tukáři. Autobus stál na stejném místě, kde jsme z něj ráno vystoupili, dokonce i se stejným řidičem - jako by čekal na nás :). Usadili jsme se a asi za půl hodinky vyjeli zpátky do Nuwara Elyia. Suma mumárum nás tento výlet stál dohromady asi 7000 LKR. Kdybychom se nechali ukecat tou "turistickou kanceláří", bylo by to za 6000 LKR cesta + cca 3000 LKR vstup. Takže 9000 LKR x 2 osoby....

Po návratu jsme zašli do restaurace na večeři (kottu a vegetable noodles) a plánovali, co dál. Rozhodli jsme se zítra zkusit štěstí podruhé a chytit vlak z Nanu Oya. Tak uvidíme...